Periimplantitida – co to je a proč na ní nezapomenout

When talking about periimplantitida, zánět tkání kolem zubního implantátu, který může vést ke ztrátě kostí a selhání náhrady. Also known as zánět periimplantárních tkání, it often starts silently. A close partner is zubní implantát, syntetický kořen, který nahrazuje chybějící zub a spojuje se s čelistí. The health of the implant relies on zánět dásní, parodontální zánět, který může přejít na okolí implantátu and the presence of bakteriální biofilm, vrstva mikroorganismů na povrchu zubu nebo implantátu. Good dentální hygiena, pravidelná péče o ústní dutinu, která snižuje množství biofilmu is the first line of defence. Together these elements shape the risk profile of periimplantitida.

Jak se periimplantitida vyvíjí?

Periimplantitida zahrnuje postupné rozpouštění kostní hmoty kolem šroubovaného implantátu. Bakteriální biofilm se usazuje během první týdny po zákroku a pokud není adekvátně odstraněn, spouští zánětlivou reakci. Zánět dásní může přejít do hlubší vrstvy a vytvořit periapikální absces. Imunologické buňky reagují na toxiny a uvolňují enzymy, které rozkládají kost. Čím déle zůstane biofilm, tím těžší je kontrola. Proto je pravidelná dentální hygiena nezbytná – profesionální čištění alespoň dvakrát ročně a domácí péče po každém jídle. Významným faktorem je také kouření, které snižuje průtok krve a ztěžuje hojení. Pokud se objeví krvácení dásní nebo citlivost, je třeba vyhledat zubaře dříve než se rozvine úplná periimplantitida.

Prevence je kombinace správného chirurgického postupu a následné péče. Moderní implantáty mají povrchovou úpravu, která snižuje adhezi bakterií. Většinou se používá mikroporézní titan nebo zirkonium, které podporuje osseointegraci. To ale neznamená, že se můžete vyhnout hygieně – naopak, čistý povrch je méně náchylný k tvorbě biofilmu. Zubař může doporučit antimikrobiální ústní vody s chlorhexidinem po operaci, aby omezil první kolonizaci. Součástí péče je i kontrola napětí a úhlu implantátu, protože nesprávná geometrie může vytvářet mezery, kde se biofilm hromadí. V praxi to znamená pravidelné rentgenové kontroly a měření hloubky dásní.

Pokud už periimplantitida nastane, existují různé terapeutické možnosti. V mírných případech stačí mechanické odstranění biofilmu a lokální antibiotika. Pro pokročilejší záněty se používají chirurgické zákroky – od debridementu (vyčištění) až po resekci postižené kosti. V některých situacích je nutné implantát odstranit, aby se zabránilo dalšímu šíření infekce. Po úspěšné léčbě je důležité nastavit dlouhodobý plán údržby, který zahrnuje častější kontroly a individuální hygienické instrukce. Každý pacient by měl mít vlastní plán, protože faktory jako cukrovka, imunosuprese nebo genetika ovlivňují hojení.

Podívejte se níže na výběr článků, které rozebírají související témata – od výběru správného implantátu až po tipy na dentální hygienu po operaci. Najdete zde praktické návody, vědecké vysvětlení a odpovědi na časté otázky, které vám pomohou udržet úsměv zdravý a dlouhodobě funkční.

Zubní implantáty - dopad na tělo, rizika a výhody

Zubní implantáty - dopad na tělo, rizika a výhody

Ondřej Nečas 13 říj 2025 0 Komentáře Zubní péče

Zubní implantáty nabízejí trvalou náhradu zubů. Článek vysvětluje, jak ovlivňují kost, imunitu a celkové zdraví, popisuje rizika a ukazuje, kdo je vhodný kandidát.

Číst více